Duševní zdraví u právníků
V právnických profesích se již delší dobu vede debata o tom, jak jsou tato povolání psychicky náročná a že zde existuje zvýšené riziko vyhoření. Přestože se o této situaci mezi právníky ví, v českém prostředí data týkající se duševního zdraví právníků doposud chyběla. V zahraničí, především tedy v USA, byly provedeny v této oblasti studie a všechny potvrzují, že pracovní zátěž právníků se výrazně liší od průměrné populace (Benjamin et al., 1990; Krill, et al., 2016). To následně také způsobuje, že mezi právníky se častěji objevují například problémy s alkoholem nebo vyšší riziko deprese či úzkosti.
Hodně práce a odpovědnost
Právnická pozice je charakteristická vysokou odpovědností a nároky na profesionalitu a znalosti (Hopkins & Gardner, 2012), což se dle některých studií pojí s vyšší mírou vnímaného stresu v práci (Dewa et al., 2011). K tomu je nutné připočítat také další specifické faktory jako je v průměru až 50 odpracovaných hodin za týden a nutná práce večer, ale i o víkendu (Wallace, 2002) . A čím více hodin právníci za týden odpracují, tím více se cítí v práci ve stresu (Daicoff, 2004; Koltai et al., 2018; Sheldon & Krieger, 2007). V neposlední řadě je to také konfliktní povaha náplně práce všech právníků, která přispívá tomu, že právníci se cítí být v práci pod vyšším tlakem a stresem než jiné profese (Benjamin et al., 1990; Daicoff, 2004).
Výsledky ze světa
Přepracovanost, množství úkolů a konflikt mezi prací a volným časem nebo pracovní přetížení (work overload) právníků mají logicky vliv na duševní zdraví právníků. Jedna z prvních studií od Benjamin et al. (1990) ukazovala, že náročnost této práce se odráží ve vyšším procentuálním zastoupení depresí, úzkostí a problémů s drogami a alkoholem. Tento stav podpořily i výsledky studie o 26 let později, jejíž vzorek čítal přes 12 820 advokátů (Krill et al., 2016). Přes 28 % z nich trpělo symptomy deprese, 19 % úzkostí a 23 % pociťovalo významný zvýšený stres ve svém životě. Přes 20 % advokátů a advokátek ze vzorku mělo i problémy s pitím alkoholu. Zmírnit dopady stresu plynoucí z charakteru práce právníků je tedy s ohledem na incidenci těchto problémů klíčovou a důležitou otázkou pro duševní zdraví právníků, na kterou by se výzkum měl zaměřit.